Jak (ne)napsat fantasy VII

_Weekly web - 7_2024

 

 

Až od tohoto dne šestnáckrát odkvetou stromy a náš jinak klidný svět se změní k nepoznání, současně se změnami přijde někdo, kdo nějakým zázračným způsobem navrátí všechen řád a nebude mu to vůbec trvat dlouho. K tomu, aby se neřeklo, bude muset překonat nějaké ty překážky, ale jelikož je to fakt hustá osoba, nebude to problém. Zažije ztrátu rodičů; potká samozřejmě taky lásku, která všechno zkomplikuje víc, než bude opravdu nutné, a celý průběh nesmyslně zabrzdí pár hloupými nedorozuměními; zažije také zradu a ještě nějaké ty další nepříjemnosti po cestě. A tohle všechno se opravdu stane, protože věštby jsou přesné. Hlavní ale je, že nikdo, ale vůbec nikdo nemá tušení, kdo to bude! Že by to dítě, co se dnes narodí a o kterém je tenhle příběh? Ale kdeže, to by přece bylo až moc jasné, nebo ne?”

- Náhodné orákulum/věštec/svitek papíru/křišťálová koule/potulný kejklíř/písmenková kuřecí polévka atd. 

 

Také napětím nemůžete dýchat? Také vás věštba absolutně nenechává klidnými? Nemáte ani nejmenší tušení, kdo je onen vyvolený? Tak to jste se asi nesetkali s žádným fantasy příběhem. V tom případě máte velkou výhodu v tom, že se vám nezají ihned po prvních několika stránkách, obzvlášť, když obsahuje nějakou podobnou věštbu nebo proroctví. 

Hm, co tady ještě nebylo? Hlavní postava, která je na první pohled docela obyčejná (čti nudná a nezajímavá) a která není ničím výjimečná, jen tím, že je to psáno z jejího pohledu, se najednou ocitne ve víru událostí, které až podezřele přesně předpověděla nějaká velice originální věštba, která kde se vzala, tu se vzala. Hm, a tady je ještě lepší nápad! Co kdyby ta postava byla tím, o kom ta věštba mluví? To určitě nikoho ještě nenapadlo. Uděláme ze své hlavní postavy vyvoleného, protože jak jinak tu osobu nehodící se pro tak velký a důležitý úkol vhodit do příběhu? Jistě, její vyvolení by se mohlo ospravedlnit nějakými činy nebo predispozicemi postavy, ale to by dalo moc práce. Náhodná věštba bude dost přesvědčivá v tom, aby utvrdila čtenáře, že to farmářské dítko bez jakýchkoliv zkušeností se během půl roku stane prvotřídním bojovníkem, vojevůdcem a nakonec i vládcem celé země. Protože proč ne. 

Prostě hlavní postava bude speciální a úžasná a naprosto schopná od chvíle, kdy se buď dozví, že je vyvolená, nebo už prostě od začátku, protože proroctví si to tak žádá! To zní naprosto...

...nudně, otřepaně a neoriginálně.

Věštby a proroctví často neodmyslitelně patří k fantasy žánru, ať si říká, kdo chce, co chce. Nesnažím se říct, že by se mělo na takové věci zanevřít (i když by hrdinův příběh nemusel být pokaždé ovlivněn nějakou vyšší mocí), bylo by dobré to buď omezit, nebo tomu právě přidat nějakou originalitu, nějaký zvrat, který neudělá příběh předvídatelným. Jen ve svém vyprávění věštbu nechte, to vám nikdo nebere, zkuste to třeba ale udělat tak, ať je předmětem proroctví někdo, kdo k tomu má skutečně předpoklady. Říká věštba něco o tom, že ta osoba sjednotí celé království ? Tak ať tou osobou je například král nebo následník trůnu. Má hlavní postava dle svého osudu porazit strašlivého padoucha a osvobodit zemi? Ať je to někdo, kdo na to opravdu má vlohy - rytíři, kouzelníci - nebo někdo, kdo se na to vypracuje, ale déle než za dva měsíce. 

Dalším nenáročným, ale přínosným zvratem může být i to, že ten vyvolený hrdina z věštby vlastně nebude hlavní postava, ale jedna z vedlejších postav - nejlepší přítel hrdiny, jeho sourozenec, nebo naopak náhodný člověk, který svými činy hlavní postavu zatáhne do víru dění. Když už chcete, aby tím vyvoleným byl hlavní hrdina, nedělejte z něj superčlověka, který zvládne vše, co mu pod ruku přijde. Ať je to klidně mamlas, který zkazí vše, na co sáhne, nebo někdo, kdo necítí povinnost věštbu vyplnit. Můžete zajít dokonce tak daleko, že příběh skončí tak, že se proroctví nenaplní a to buď kvůli neochotě hrdiny, jeho neschopnosti, nebo zásahu někoho jiného.

Možností je spousta a věřte, že průběh vašeho příběhu a vývoje hlavní postavy není spjatý s nějakou otřepanou věštbou, která předurčuje vaše dílo akorát k tomu, aby se stalo jedním z dalších nudných klišé.

 

Michaela Ryšavá

Zpět do obchodu