.png)
Obrázek perfektního a vysoce schopného hrdiny už jsme si udělali. (Což ale neznamená, že si do něj ještě párkrát nerýpneme.) Teď přišel čas, abychom vytvořili jeho zlý, nelogicky jednající protějšek. O kom se to bavíme?
No přece o hlavním záporákovi!
Je vesměs jedno, jak hlavní zloduch vypadá - ačkoliv nejlepší je obléknout ho do černé a dát mu odpuzující, nelidský vzhled, neboť ošklivý = zlý, že ano. Nejdůležitější věcí na padouchovi totiž je, jakou má osobnost a jak se chová. Pojďme se jeho charakteru podívat na zoubek. Hmm, jakou osobnost bychom mohli záporákovi dát? Já nevím, co třeba to, že je… zlý? Brilantní nápad! A jak se jako takový zlý člověk bude chovat? No přece zle!
Když už máme základní představu o tom, jaký hlavní padouch je, měli bychom se přesunout k nezbytné inventární položce, kterou každý takový padouch vlastní - pomocníci, pohůnkové, patolízalové, nohsledi, přicmrndávači, ocasové, poskoci, oběti padouchova náhodného výbuchu vzteku - moment, že vám to poslední pojmenování nějak nesedí? Ale prosím vás, jak jinak nejlépe ukázat, že je hlavní zloduch opravdu zlý?
Představte si tu situaci. Padouch nervózně chodí sem a tam - popřípadě strnule sedí na svém trůnu a mračí se, jako kdyby měl zácpu, protože co jiného by mohl celý den dělat - a očekává příchod jednoho ze svých pohůnků. Ten přijde, aby donesl špatné zprávy, za jejichž původ a obsah mnohokrát ani nemůže. Jak je známo, nikdo nechce být poslem zlých zpráv, a proto je nohsled patřičně připo...lekaný. Jaká je tedy jediná správná reakce zloducha na špatnou zprávu?
Správně, usmaží svého pomocníka na prach. Přijde poskok s tím, že nebudou moct uskutečnit výpad na hrdiny, protože venku zuří tornádo? Prach. Otravuje s tím, že nemají dost bojovníků a potřebují posily? Prach. Došla hořčice? Prach! Protože to je, jak všichni víme, ta nejlepší strategie, jak mezi řadami přihlouplých poskoků padoucha, který se nenaučil šetřit, udržet morálku a motivaci pro svého pána pracovat.
Tak abychom si to shrnuli - záporák je zlý, protože proto, podle čehož se musí zákonitě chovat, a to nejlépe tak, že bude z vlastního rozmaru obětovávat jediné stoupence, kteří mu jsou ochotní sloužit. Typický zloduch je na světě!
... ale možná, jen možná, pokud nechcete mít takového stereotypního zlouna, to můžete vzít z jiného konce. To, že je padouch zlý, vám nikdo nebere, ale trochu se ovládejte. Jistě, to hned neznamená, že svým přisluhovačům bude každé ráno nechávat zprávu s přáním pěkného dne. Mohl by se ale zamyslet nad tím, a společně s ním i autor, že existuje i jiná cesta trestu nebo jednání se svými pohůnky, než to, že z nich při sebemenší chybě udělá mrtvolu.
Samo o sobě to moc smysl nedává. Proč by se padouch, kterým celá země pohrdá, bez rozmyslu zbavoval té hrstky věrných, kterou ještě nezmasakroval, protože vstal z postele špatnou nohou? Proč místo toho neudělí nějaký mírnější trest adekvátní situaci, a tím si tak ušetří práci s odklízením zbytků svých poskoků a zároveň se tak nepřipraví o další pomocnou sílu? Pokud si nemůžete pomoci a máte nutkání prostřednictvím záporáka nějakého pohůnka oddělat, mějte pro to relevantní důvod. Jen těžko zabije zloduch svého přívržence, který mu byl oddaný spoustu let, kvůli nějaké prkotině, protože se to zrovna autorovi hodilo, aby ukázal, jak moc je ten zloduch zlodušný.
V jaké situaci je zabití nohsleda adekvátní reakcí? Co takhle zrada? Pokud je padouch zrazen, smrt toho, kdo mu toto příkoří učinil, se dá očekávat. A co tohle? Záporák potřebuje oběť v podobě srdce toho nejvěrnějšího sluhy, co má? Jistě, proč ne! A další, trochu smělý nápad - zabití z milosrdenství. Cože? Padouch a milosrdný? Ano, i to jde k sobě, pokud jste ochotni rozšířit jeho charakter mimo škálu negativních vlastností. Byl jeho poskok vážně raněn, strašlivě trpí a není způsob, jak ho zachránit? Potom je zabití vysoce doporučeno, protože i takový zloduch se nemusí nutně vyžívat v utrpení svých služebníků, a takové gesto ukáže, že on ani vaše psaní slepě nenásleduje cestu, která byla už tolikrát vyšlapaná desítkami autorů před vámi takovým způsobem, že z ní vydupali veškerý život a nemá smysl se ji pokoušet obnovit.
Jenže jak se vyprostit ze stereotypického vnímání toho, jak se chová zlo? Na to je jednoduchá pomoc.
Mějte otevřenou mysl.
Michaela Ryšavá